Kardiologie patří dnes k samostatným specializovaným odvětvím interní medicíny nejen v humánním, ale i ve veterinárním lékařství. Kromě srdce, centrálního orgánu oběhové soustavy, se zabývá také cévami, od aorty až ke kapilárám. Celý obor se poměrně rychle rozvíjí, zejména moderní zobrazovací metody. Nesmíme však zapomínat, že kardiologické vyšetření není jen „doppler“ a že není radno opomíjet ty nejjednodušší a nejzákladnější vyšetřovací metody, jako je anamnéza – dotazování se na zdravotní stav zvířete, adspekce – pozorování pacienta a auskultace – poslech srdce a plicního pole.

Anamnéza

Anamnézou máme na mysli sběr informací od majitele/chovatele zvířete. Proto je důležité, aby zvíře na vyšetření doprovázel ten, kdo jej dobře zná, nejlépe když s ním žije pod jednou střechou (nebo alespoň za jedním plotem v případě psů venkovních). Právě v kardiologii je anamnéza velmi cenná a důležitá, neboť srdce není vidět a některé příznaky spojené se srdečním onemocněním mohou imitovat problémy např. s dýchacími cestami, epilepsii, minerální nerovnováhu nebo endokrinní onemocnění. Vyptáváme se na kašel, dušnost, unavitelnost, omdlévání, slabost, synkopy (= krátkodobé ztráty vědomí), jejich vazbu na denní dobu, pohyb, pití či jinou činnost. Ale také na zcela obecné věci, jako je aktivita, příjem vody a krmiva, veškeré změny v posledním období, užívané léky a odezva na ně, výskyt stejných symptomů u dalších zvířat v domácnosti, případně u majitelů.

Pozorování pacienta v prostředí ordinace

Mezitím co se doptáváme a navazujeme s pacientem i jeho lidským doprovodem kontakt, sledujeme zvíře nejprve zdálky a pak i zblízka. Vypadá nemocně? Je dušné? Dělá mu problém nádech nebo výdech? Zapojuje při dýchání břicho? Kašle? Jaká je barva spojivek a sliznic a vrací se do kapilár po jejich kompresi krev? Je v ordinaci stresované? Stres totiž výrazně ovlivní dechovou i srdeční frekvenci, ale například i kašel či dušnost – na rozdíl od kardiaka, který se většinou v ordinaci či už v čekárně zhorší, se psi s kolapsem průdušnice či chronickou bronchitidou paradoxně zlepší, právě vlivem stresových hormonů, které způsobí rozšíření dýchacích cest, sníží otok sliznice a usnadní ventilaci.

Palpace a auskultace (=pohmat a poslech)

Hmatem posuzujeme v kardiologii přítomnost, kvalitu, rychlost a pravidelnost pulzu, a to na femorálních arteriích na vnitřní ploše stehen. Stejně tak lze na hrudníku nahmatat úder srdečního hrotu a v případech srdečního šelestu vysoké intenzity i tento šelest nebo chvění hrudní stěny. Kromě pulzu arteriálního lze u některých onemocnění sledovat i tzv. pulzaci venózní, typicky na krku. Poslech provádíme fonendoskopem zleva i zprava na hrudníku. Posuzujeme srdeční frekvenci, pravidelnost či nepravidelnost rytmu, výraznost či absenci ozev, přítomnost šelestu v místě optimální slyšitelnosti jednotlivých chlopní a jejich vazbu na srdeční akci. Důležité je i důkladné vyšetření plic, opět z obou stran včetně auskultace nad průdušnicí. Můžeme tak odhalit praskoty, pískoty či jiné přídatné šelesty, které nás navedou na diagnózu i závažnost onemocnění.

 

„Většina klientů v ordinaci při vyšetření svého čtyřnohého parťáka prožívá stres, obavy a tak trochu zatmění. Mají starost, zda vyšetření nebude bolet, jak ho zvíře bude snášet, jaký bude verdikt i další osud zvířátka. Také řadu medicínských termínů právě slyšeli poprvé. Proto se nezřídka stává, že si z návštěvy moc informací nepamatují. I z toho důvodu se mi osvědčilo vyhradit si na konci vyšetření čas, kdy se mohou zeptat na vše, co potřebují, znovu si zopakujeme zásadní body a dostávají instrukce o medikaci, kontrolách a sledování písemně, jakožto i kontakt, kam se mohou v případě potřeby či nejistoty obrátit.“
MVDr. Milena Martincová

Přístrojová diagnostika

Speciální vyšetřovací metody využívající techniku jsou v kardiologii tyto: EKG, rentgenové zobrazení, echokardiografie včetně dopplerovské a měření krevního tlaku. Není vždy třeba dělat vše, záleží na výstupech vyšetření klinického a anamnézy. Měření krevního tlaku je, zejména u koček, zatíženo poměrně velkou chybou kvůli syndromu bílého pláště, jenž se u mnoha zvířat ve veterinárním prostředí objevuje. A to i když máte na sobě modrou halenu. Proto je třeba klidné místnosti bez drnčících telefonů, dostatku času na vyšetření a měření vícekrát opakovat. EKG neboli elektrokardiografie má své místo zejména v diagnostice arytmií a také při screeningových vyšetřeních vybraných chorob u vybraných plemen psů (např. DCM u dobrmanů). RTG zobrazení v jedné až třech projekcích je nápomocno zejména pro zhodnocení celého hrudníku, tedy skeletu, mediastina, průdušnice, srdce, plicních laloků, jejich vzájemné pozice, rozměrových poměrů, neoplazií apod. Zlatým standardem v kardiologii zůstává echokardiografie. Ta nám v několika projekcích ukáže srdeční stěny, dutiny, chlopně, velké cévy ze srdce vycházející a do něho ústící, osrdečník, pleurální prostor i plicní pole. Pomocí dopplera pak sledujeme rychlost a charakter průtoku krve na chlopních a ve velkých cévách, vizualizujeme cévní anomálie a jiné.

Co by mělo být výstupem?

V první řadě by výsledkem provedených vyšetření měla být diagnóza a stanovení závažnosti či fáze onemocnění (v kardiologii nejčastěji staging dle ACVIM). Ne každý šelest, ne každá nepravidelnost rytmu automaticky znamená problém. Řada z nich je benigních, nevyžadujících medikaci, pouze sledování. V dalším kroku je třeba nastavit léčbu, s přihlédnutím k finančním i časovým možnostem klienta. Doporučit a domluvit frekvenci kontrol a chovatelská opatření – Energy přípravky, výživové doplňky, speciální dietu, úpravu zátěže. Velmi důležité je chovatele seznámit s tím, co má u zvířete sledovat, kdy a jak medikaci podávat a v jakém případě se na vás má obrátit dříve než v plánované kontrole. Důvěra, srozumitelnost a spolupráce jsou pro trojlístek pacient – majitel – veterinář zásadní. Ocenění si zaslouží i paní chovatelka. Pravidelnost, trpělivost a výdrž v aplikaci doporučených produktů má zásadní význam pro úspěch regenerace.