Když je pes sám doma

Hry a hlavolamy na doma

Ty se samozřejmě obzvlášť hodí, když hodně spěcháte, anebo je venku nevlídno, a váš čtyřnohý raubíř se nudí... Venku jen rychle vyvenčíte a doma se vrhnete na společné hry. Rozhoďte na zem ramínka a do nich pamlsky ( mezitím se můžete oblíkat do práce). Nebo do lavoru malé míčky a opět pamlsky. Zamotejte dobroty do ručníku – ať ho musí odmotat, aby se k nim dostal.
Nebo pak zkuste „vyšší“ úroveň, třeba obdobu „skořápek“ – schovejte pamlsek pod roličku od WC papíru a pes ať hledá, pod kterou je. Existuje už i spousta vyráběných hlavolamů, s různou mírou obtížnosti – to jsou takové ty desky s otvory, více či méně zakrytými, které pes odkrývá (nosem, packou, tlamou) a nachází dobroty.
Nebo ho naučte výborný pokyn „ruka“ – nastavte dlaň, pes do ní dá nos, odměníte. Tenhle cvik se vám může hodit třeba i pro čekání na zastávce MHD či na veterině, kde potřebujete, aby pes vydržel na malém prostoru. Internet je plný takových inspirací...

Chcete-li psovi ještě víc „zavařit“ hlavu a současně pobavit své okolí třeba při nějaké oslavě, naučte ho úžasný trik „označování věcí“. Výborně se dělá s pomocí klikru. Položíte na zem krabici, pes se podívá směrem k ní, řeknete „box“ + klik, následuje odměna. Postupně zvyšujete nároky na provedení – až pes na povel „box“ dojde ke krabici, dotkne se jí nosem. A takto ho naučíte další a další předměty, je to skoro nekonečný trik. A pak jich dáte na zem vícero a pes je na pokyn označuje (nosem).
Dva příklady z ciziny – v Německu žila border kolie jménem Rico,která se naučila takto označit 200 předmětů. Americká fena Chaser se dokonce za pouhé tři roky naučila rozpoznat 800 věcí! Takže, jak vidíte, je toho hodně, čím se inspirovat a na čem pracovat. Odměnou vám bude nejen unavená hlava vašeho psího kamaráda, ale především dobře společně strávený čas.

Nechat něco ke kousání?

To se také často doporučuje, ale určitě je na místě zvýšená opatrnost. Je lepší nenechat psa něco kousat dlouhodobě o samotě – může kousek spolknout, začít se dusit... Příliš riskantní!
Někdo nechává psovi k dispozici tzv. interaktivní hračky – to jsou třeba koule s otvory, z nichž vypadávají pamlsky, nebo „kostičky“, které se naplní pastou, a tu pes vylizuje. Opět je potřeba zvážit, nakolik je dotyčný pes „ničitel“ a může s takovou věcí zůstat sám, bez případné pomoci.

Klec je dobrý pomocník

Někdo se hned mračí, když vidí „klec pro psa“. Ale ruku na srdce – není přece jen lepší, když je pes v bezpečí uzavřeného prostoru a není vystaven nejrůznějším nástrahám bytu, jako jsou třeba elektrické zásuvky, kabely aj.? V poslední době bylo zaznamenáno hned několik případů, kdy se mladý pes bez dozoru udusil obyčejným pytlíkem od brambůrků, který ležel zapomenutý na stole... Taková hrozná a úplně zbytečná smrt, viďte?
Krom toho, při správném vedení se klec stane pro psa útulným útočištěm – v podstatě takovou boudou, která je jen jeho a kam si zaleze, kdy on sám chce. V ideálním případě si do ní chodí dle svého uvážení a klec se ani nezavírá.
Každopádně minimálně pro začátek je to skvělý pomocník a vaše jistota, že psovi nehrozí zranění apod. Na klec je samozřejmě potřeba psa postupně zvykat, ne ho do ní zavřít, a nazdar.

Separační úzkost – vážná věc

Někdy nepomůžou žádné sebelepší cviky, triky, nápady… A pes prostě, zůstane-li doma sám, strašně trpí. Projevuje se hlasitým štěkáním, vytím, a to třeba i celé dlouhé hodiny... Že tím značně obtěžuje své okolí (zejména bydlíte-li v paneláku apod.), netřeba zmiňovat. Krom narušení sousedských vztahů to ale závažně ubližuje samotnému psovi a jeho psychice!
K tzv. separačce může dojít i u doposud bezproblémového psa – když jste třeba nějaký čas s ním byli stále doma (typicky home office, nebo žena na mateřské) a pes si zvykl na společné soužití. A najednou nastane změna a ze dne na den je x hodin úplně sám... Řešení není vždy snadné, existuje řada postupů a možností a určitě je dobré poradit se s odborníkem, který zvolí tu správnou cestu „na míru“ právě vašemu psovi.