Zvíře a parazité

Seznamte se s klíštětem

Sdílet článek:

Je jaro, otepluje se a je potřeba myslet na ochranu našich čtyřnohých přátel před klíšťaty. A protože se nyní budeme setkávat s těmito malými pijáky častěji, popíšeme si nějaká fakta o jejich životě, která jsou známá.

Životní cyklus klíšťat

Reprodukční schopnosti klíšťat jsou vysoké, jedna samička vyprodukuje 2 500 až 4 000 vajíček. Každá vývojová fáze může mít před obdobím sání klidové stadium v délce 6 měsíců až 1 rok. Jsou schopni odolávat a přežívat v chladných nebo suchých obdobích roku. Nejaktivnější bývají v období, kdy je vlhko a teplo.

Letos v únoru bylo několik velmi teplých dní, kdy klíšťata vylezla. Měla jsem v ordinaci několik psů a koček, kterým jsem musela klíšťata odstraňovat.

Životní cyklus klíštěte zahrnuje tři stadia: larva, nymfa a dospělec. Z vajíček se vylíhne larva, která je velmi malá. Měří asi 0,8 mm a má jen tři páry nohou. Larva se většinou přisává na drobné hlodavce, ale často i na člověka.

Po nasátí larva odpadne a poté se dostává do stadia tzv. metamorfózy, kdy dochází k přeměně všech larválních orgánů na orgány vyššího vývojového stupně, kterým je nymfa. Ta už je o něco větší (1,2—1,5 mm) a má čtyři páry nohou. Nymfa se přisává na větší zvířata - zajíce, ježky, ale i psy, kočky a člověka.

Po načerpání potravy nymfa opět odpadá a prochází konečnou přeměnou na dospělého jedince, samici nebo samce, schopného reprodukce. Samice bývá větší (2 x 4 mm) a je viditelně dvoubarevná. Na zádech za hlavovou částí má černohnědý štítek, kdežto zbytek zadečku je výrazně oranžový až načervenalý. U o něco menších samců pokrývá černohnědý štítek celou zadní část těla, a budí tak celkový tmavý dojem. Krev saje pouze samice. Její oranžový zadeček je zřasený a umožňuje několikanásobné zvětšení objemu při sání krve. (tento popis zbarvení platí pro klíště obecné)

Samec již nesaje, jeho posláním je oplodnění samice. Dospělá samice využívá jako zdroj krve nyní o něco větší živočichy — srnčí, jeleny, černou zvěř, lišky, dobytek, koně, psy, kočky a člověka. Saje po dobu několika dnů až týdne, poté naklade vajíčka a uhyne. Vývojový cyklus klíštěte je dlouhodobý a v našich zeměpisných šířkách trvá 2—3 roky. Díky tomu se klíště stává uchovávatelem nákaz v přírodě, protože všechna tři stadia jsou schopna přenosu rozličných patogenů. Sání krve představuje cestu přenosu infekce.

Klíště nemůže svého hostitele samo aktivně vyhledat jako třeba komár, místo toho na něj trpělivě číhá. Vylézá na stébla trav a vyšší vegetace, tam se drží třemi zadními páry nohou a první přední pár vztyčí a roztáhne, a jako anténu jej natáčí do různých směrů. Hlavním zdrojem informací pro klíště jsou fyzikální a chemické vjemy z okolí. Klíště má na konci posledního článku prvého páru nohou zvláštní prohlubeň, tzv. Hallerův orgán, v níž jsou umístěny nejrůznější senzory. V první řadě reaguje na pachové, tedy chemické vjemy, které každý tvor včetně člověka vydává; ve větší blízkosti pak už reaguje i na mechanické popudy, na různé otřesy, způsobené blížícím se hostitelem. Když se potom zvíře nebo člověk otře o vegetaci, klíště se na něj přichytí.

Klíště se na hostitele nepřichytí bezprostředně potom, co se dostane na jeho tělo, ale hledá si vhodné místo, kterým je obvykle jemná a vlhčí pokožka.

Nepřátelé klíšťat:
Klíšťata jsou přirozenou součástí ekosystému a mají také velké množství přirozených nepřátel, mezi které patří řada mikroorganismů (bakterie, kvasinky, houby, prvoci, červi), hmyz (zejm. mravenci, draví brouci a pavouci, vážky, mouchy, vosy), obojživelníci a plazy. Velmi početnou skupinou nepřátel jsou ptáci. Ale mají své nepřátele i mezi savci, hlodavci si např. mezi sebou přisátá klíšťata vykusují.

K přisátí používá orgán ústního ústrojí, který má tvar harpuny s protisměrnými háčky. Ty zajišťují pevné přichycení a možnost příjmu krve. S vylučováním slin se do ranky dostane i látka, která vytvoří tzv. cementovou vrstvu, a proto je po určité době již obtížné klíště odstranit. Sliny klíštěte však obsahují ještě další produkty, které mu pomáhají přemoci obranu hostitele. Kromě látek tlumících srážení krve jsou to složky, které brání vzniku zánětlivého procesu. Nevzniká tak svědění, takže v prvních hodinách zvíře vůbec necítí, že na něm klíště saje. Sliny dále obsahují složky, které potlačují imunitní odpověď hostitele na přisátí. Tím jsou připraveny podmínky umožňující uchycení přenášené infekce v hostiteli. Vlastní sání se skládá ze dvou fází. V první dochází k pomalému příjmu hostitelovy krve.

Důležitá je zde přítomnost sekretu slinných žláz obsahujících látky tlumící srážení krve a dále látky, které slouží k omezení hostitelovy obranné reakce na přichycené klíště. Po prvém příjmu krve dojde ke zvětšení slinných žláz klíštěte. Druhou fázi, která nastupuje po 24—48 hodinách, provází rychlé sání krve, během něhož dochází k intenzivnímu vylučování slin klíštěte. Pokud je klíště nositelem původců infekce, jež se nacházejí ve slinných žlázách, dochází při jejich zvětšení k pomnožení patogenů, takže v dalších hodinách se silně zvyšuje riziko přenosu infekce do krevního řečiště hostitele.

„Podle nových studií je známo, že časy přenosu některých patogenů, které klíšťata přenášejí, jsou výrazně nižší, než se předpokládalo.“
MVDr. Miroslava Můčková Uzlová, veterinář

Onemocnění zvířat přenášené klíšťaty:

Lymská borelióza - infekční choroba způsobená bakterií Borrelia

Klíšťová encefalitida - virové onemocnění způsobené virem TBE. Toto onemocnění je velmi vzácné a postihuje pouze zvířata s oslabeným imunitním systémem

Anaplazmóza - infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Anaplasma

Babesióza - infekční onemocnění způsobené parazity rodu Babesia. Přenáší se při zakousnutí a napadá červené krvinky

Ehrlichióza - infekční onemocnění způsobené bakterií skupiny Rickettsia

Hepatozoonóza - infekční onemocnění způsobené jednobuněčným parazitem Hepatozoon canis. Je přenášeno klíštětem, avšak pes se může nakazit i pozřením klíštěte

Tickvet
Jako ochranu zvířat před klíšťaty je možné aplikovat přírodní veterinární produkt Tickvet, který využívá sílu esenciálních olejů. Tickvet se doporučuje aplikovat zvířeti přímo na kůži mezi lopatky či ke kořeni ocasu tak, aby si místo aplikace zvíře nemohlo olízat. Kočce na kůži mezi uši.




Article thumbnail

Falešná březost

Falešná březost neboli pseudogravidita je hormonální stav, kdy fena, aniž by zabřezla, začíná laktovat a chovat se, jako by štěňata čekala, případně o ně již pečovala.
Číst článek


Article thumbnail

Bradavice u štěněte

Bradavice u mladých psů jsou nejčastěji infekčního původu, způsobuje je papilomavirus. Psi jsou tak nakažliví pro ostatní psi (ne pro jiná zvířata, ani pro lidi).
Číst článek


Article thumbnail

Vyšetření očí u zvířat

Vyšetření očí zvířat probíhá velmi podobně jako vyšetření lidských očí a mělo by být součástí základního vyšetření, jelikož v mnoha případech celková onemocnění souvisí i s postižením očí.
Číst článek


Article thumbnail

Metamorfní technika pro zvířata

Metamorfní technika tzv. motýlí masáže je jemnou harmonizační technikou, která se aplikuje u lidí na reflexních zónách páteře na chodidlech, rukách a hlavě.
Číst článek